Přejít k obsahu
Oskar Chmiołapraxe / proces / archiv
Všechny položky

wyspastan.blogspot.com

PERFORMANCE LUK-ARTY

Původní příspěvek · 2010-04-07Autor příspěvku: Oskar ChmiołaPůvodní adresa

Pracovní překlad. Původní materiál je dostupný výše.

kdy – sobota 10.04.2010, od 15 hodin
kde – ulice Spokojna 15

Dvě řady místností, běžně prázdných garáží, a skupina lidí, kteří se rozhodli vnést do nich život. Dvě proti sobě. Obě určené tvůrčím aktivitám. Jedna těm vizuálního charakteru, druhá těm, které mají rozvinutější formu a zapojují různá média. Všechny tyto luk-arty byly v tento jediný konkrétní den určeny tvůrcům. Došlo k intermediálnímu dialogu mezi hudbou, divadlem, performancí, malbou, instalací-sochou, grafikou a slovem. Témata a formu volili tvůrci.
Ve formě dokumentace zde budou zatím zveřejněny pouze dvě z několika událostí, které se tehdy odehrály:

Oskar Chmioła: PERFORMANCE – LABIRATORIUM (performance jako ilustrace k textu)



Dovol, abych odkryl jistý labyrint.
Labyrint osobitý, protože blízký jako úsměv a slza.
Théseu, poslouchej!
Jsi v něm jiskrou jeho běhu a směrem všech ramen, která jej tvoří.
Myslíš jej v sobě tak, jako se myslí vlastní citlivost.



Každý krok je zde slovem vyjadřujícím počasí, které vládne v jeho skrytých útrobách.
Kroky jsou tedy pohonem obrovské turbíny, která uvádí do pohybu stroj tohoto vozidla.
O tomto místě lze říci mnoho, ale to všechno vyslovuješ ty.



Kráčíš po půdě převodového ústrojí a určuješ klima v pokoji, kde moiry předou tvůj rytmus.
Dávej pozor na dlažbu, protože je na ní zapsán celý příběh tvého putování.
Možná právě teď stojíš ve dveřích tohoto prostoru, který je cílem každého tvého pohnutí.



A kdybys chtěl zastavit nebo se vrátit, nezapomeň, že se to všechno nepřestává psát a místo, které zaujímáš, je zvukem dávajícím ti kyslík.
Naše činy jsou chůzí po psacím stroji vědomí.
V každém okamžiku sedíš, stojíš, ležíš nebo na nějakém písmenu činíš něco, co jím pohybuje jako listy stromů ve větru.



Šeptají kmeni o způsobu růstu a on spolehlivě naslouchá jejich hlasu.
Pokud na tebe budoucnost nepadá jako déšť, najdeš v labyrintu zákoutí.
V tomto zákoutí je okamžik, kdy už víš, že je to ono. Využij jej, neboť tobě říká, jaká nepravda jej cestou vyvolává.
Tam, kde není konec, je vždy nějaký začátek.
Nití je více, než by Ariadna dokázala projít, a proto je pouze andělem.
Je však správné, Théseu, že právě ona má podstatné nitě. Ty tě však vedou do hloubky, tam, kde se dno setkává s temnotou.



Zde v zrcadle poznáváš strážce Minótaura, kterého můžeš pozorně řídit.
Je dopravním prostředkem do hloubi porozumění mezi tebou a stěnami, které nejsou.
Tato písmena, po nichž zpočátku chodíš, jako bys je neviděl, jsou nyní znovu substancí.



Každý znak má svůj smysl tam, kde smysl není znakem, ale pouze čistým záměrem.
Nakonec to všechno i celý tento labyrint vidíš jako jeden z mnoha navrstvených na sobě a překračuješ jejich logický rozměr tím, že nacházíš štěrbiny v hustotě jejich tvaru.



Teď je konečně labyrintem pouze pro hranice mezi okamžiky.
Nakonec se rozptyluje před slovy, která jsou k tomu klíčem.



PERFORMANCE – MAGNETYCZNA SYNCHRONIA (MAGNETICKÁ SYNCHRONIE)

Dekompozice dramatického textu Elektra (Sofoklova i Eurípidova) umožnila dvojici umělců dotknout se tajemství synchronizace záměru dramatika se záměry herce, který jeho drama oživuje. V této performanci autor-vypravěč skládal verše dramatu vytržené z kontextu a zapsané na malých lístcích do něčeho na způsob labyrintu. Herečka oživující celé dílo (Adrianna Janowska) ztělesňovala mnohorozměrnost vypravěče, zachycenou v postavách jeho díla. Vyjadřovala ji cesta herečky labyrintem, který spisovatel průběžně tvořil ze slov, jež herečka po přečtení, intonování a vtělení do nich odhazovala za sebe. Tyto texty autor sbíral a přikládal na konce dalších chodeb, jimiž umělkyně bloudila. Oba se snažili navzájem slyšet: autor dával znamení tím, že kladl texty v intuitivním řádu inspirovaném touhou setkat se s někým, kdo by porozuměním jeho textu porozuměl jemu samotnému; herečka při hledání východu s každým krokem dosahovala této jednoty, vstupovala do „mezi“ slov a tam se sžívala s plností dramatického prožitku. Tímto způsobem nakonec došlo k setkání dramatika a herečky a jejich sjednocení v tvůrčím tanci.

Snímky z filmu dokumentujícího tuto performance:
















Pojednání a dokumentace ostatních událostí „Luk-artů“ se objeví brzy.

Archivované komentáře

Komentáře čtenářů a odpovědi autora s původními podpisy a daty.

  1. Překlad komentáře

    Páni. Páni, mrzí mě, že jsem nemohl zůstat do konce. Nahraješ moje fotky?

    Původní komentář

    Łał. Łał, żałuję, że nie mogłem zostać do końca. Wrzucisz moje zdjęcia?
    Komentář na původní stránce

Fotografie a soubory