Co je performance? — článek

Základní údaje a klasifikace

Datum / období

9. ledna 2015

Místo

Gazeta Polska Codziennie, s. 12; oddíl Publicystyka, rubrika Plastyka

Role a spolupracovníci

autor

Žánr

článek o umění performance

Druh události

novinová publikace

Přístup / perspektiva

reflexe umění; šíření znalostí

Tematická linie (interpretace)

Výpověď jako jednání; Autorství, volba a odpovědnost

Styl / způsob realizace

analytický článek; srovnání stanovisek a autorské prohlášení

Klasifikace je redakčním zpracováním. Srovnávací kategorie neznamenají příslušnost k hnutí ani deklarovanou inspiraci.

Argumentace článku a autorovo stanovisko

Východiskem článku je praktická definice: performance vytváří kompozici v čase a prostoru libovolnými prostředky. Chmioła zdůrazňuje proces tvorby, nejen jeho konečný výsledek. Široké pojetí zahrnuje také následný život akce — dokumentaci a vznikající kulturní symboly. Text tedy nepředkládá jediný uzavřený návod, ale ukazuje spor o to, kde performativní dílo začíná a končí.

První hlavní osa srovnání se týká vztahu živé přítomnosti k archivu. Tino Sehgal v autorově výkladu představuje stanovisko spojující zkušenost díla se situací tady a teď a odmítající zaznamenávání vystoupení. Przemysław Kwiek stojí na opačné straně tohoto srovnání: proces pokračuje i po provedení, v archivu, a jeho praxe je označena termínem appearance. Srovnání rozlišuje dva způsoby existence díla, aniž by fotografii a nahrávku redukovalo na neutrální doplňky.

Dalším problémem je vytváření kulturního znaku. Odkazem na fotomontáže Yvese Kleina spojené se Skokem do prázdna autor zdůrazňuje působivost obrazu akce. Veřejný oběh reprezentací zde tvoří samostatné pole významu. Vedle něj staví každodennost: anekdotická vystoupení Ewy Zarzycké přenášejí běžné zkušenosti do umění a mění jejich komunikační status.

Článek dále rozlišuje autentický prožitek, spontánnost a účinnost jednání. U Szuwarského 313 pojednává o odporu vůči režírování zkušenosti. Alastair MacLennan představuje příklad uvažování o lidských činech a důsledcích performance, včetně řešení konfliktů. Jde o stanoviska představená v Chmiołově textu, nikoli o obecný příslib účinnosti každé umělecké akce.

V části věnované transgresi a konvencím se objevuje Anna Jochymek. Podstatou této pasáže je obrácení běžné představy, že člověk pouze používá věci a normy: také ony organizují jeho chování. U Anny Kalwajtys autor zdůrazňuje intervenci ve veřejném prostoru jako způsob vyjádření vztahu ke světu a nového promýšlení společné přítomnosti.

Pro porozumění Chmiołově vlastní praxi je nejdůležitější jeho sebevymezení v článku. Autor se ztotožňuje s pojetím performance jako afirmace lidských možností: myšlení, komunikování a jednání, jejichž prostřednictvím lze nově ustavovat vztahy, způsoby bytí a existující kvazirealitu. Jde o přímé prohlášení umělce, nikoli o inspiraci přisouzenou zvenčí.

Závěr ponechává definici otevřenou: rozsah performance závisí na vědomí a praxi tvůrců a přehled neobsahuje všechny podoby, zejména kolektivní akce a interakce. Publicistická forma tak spojuje vysvětlení pojmu s autorovým stanoviskem. Název rubriky W kontrze do skostniałych form („Proti zkostnatělým formám“) vymezuje rámec novinové prezentace.

Stránka spojuje text se třemi reprodukcemi: Rozplątywanie świata Przemysława Kwieka v Dąbrowě, Fikcyjne prawdy Ewy Zarzycké v Galerii BWA v Zieloné Góře (2011) a akce Anny Kalwajtys v Amsterdamu (2014). Redakční popisky označují fotografie za archivní. Pozdější příspěvek Performance — próba definicji, zveřejněný na autorově blogu 15. června 2017, zpřístupňuje sken tohoto článku; nejde o jinou neidentifikovanou publikaci s podobným názvem.

Obrazy, soubory a dokumentace

Původní listy portfolia

Archivní příspěvek Performance — próba definicji se skenem

Kontexty dějin umění a humanitních věd

Náměty k četbě a srovnání, odlišené od doložených souvislostí.

Zdrojový dokument · Metoda zpracování a bibliografie