Manifest postgenerativního umění

Manifest postgenerativního umění Postgenerativní umění si přivlastňuje generování, aby znovu získalo rozhodnutí, odhalilo podmínky modelu a nedovolilo, aby varianta nahradila odpovědnost. Začíná po prvním nadšení z generování. Neodmítá model jako nástroj, ale nedovoluje mu stát se výchozím způsobem myšlení. Generativitu používá tehdy, když lze ukázat její podmínky, omezit její rozsah, narušit její hladkost a převzít odpovědnost za výsledek. Generátor není autorem. Je materiálem, aparátem, postupem, statistickým zrcadlem, někdy technickým partnerem, někdy překážkou, někdy příznakem pole. Postgenerativní umění se ptá, co generování dělá s obrazem, textem, gestem, publikem a institucí. Nechce větší počet variant. Chce lepší rozhodnutí mezi variantami. Postgenerativita se neschovává za model. Neříká: „To udělala AI.“ Říká: „Zvolili jsme tento nástroj, k tomuto účelu, za těchto omezení a s touto odpovědností.“ Její formule zní: generování používáme pouze tehdy, když dokážeme ukázat, co dělá s námi a s podmínkami umění. – Manifest postgenerativního umění