SpaceTime Performance — situační plány
Dvě úplné verze partitury setkání: předměty vymezují pohyblivou hranici jednání a následné intervence vstupují do vztahu s tím, co se již v prostoru odehrálo.
Oba plány jsou dostupné v devíti jazycích. Zbývající tři texty programového souboru STP jsou zachovány v polštině; jejich úplné překlady se připravují.
Polské originály jsou zachovány beze změn. V překladech byla rozdělena slova slitá ve verzi N2 a syntax jejího bodu 9 byla vyložena s pomocí souběžného místa v N1. Obsah, kterým se verze liší, nebyl přenášen z jedné do druhé.
Data vytvoření a změny pocházejí z metadat exportu Facebooku. Nejde o data uskutečnění performancí ani o potvrzení, že text zůstal od svého vytvoření nezměněn.
N1 — rozvinutá verze
- Vytvoření poznámky (UTC)
- Změna podle exportu (UTC)
Příklad situačního plánu setkání STP
Vyzkoušejme nápad inspirovaný Grotowského Przedsięwzięcie Góra (Projekt Hora), Artaudovým divadlem, akcemi Fluxusu a Dada či Akademií Ruchu a přijměme následující předpoklady jako východisko k vytvoření vzájemného vztahu v rámci SpaceTime Performance:
- Kolem vymezeného území jsou na zemi rozmístěny předměty.
- Předměty tvoří smluvenou hranici SpaceTime Performance, hranici pohyblivou.
- Předměty jsou velmi rozmanité; jejich počet a uspořádání jsou proměnlivé.
- Kolem STP jsou shromážděni diváci.
- Mezi diváky je několik vědomých performerů.
- Vědomí performeři přirozeně iniciují akce v STP.
- Každý, kdo jedná v STP, je označován jako performer.
- Každý performer má k dispozici předměty ležící kolem STP.
- Do STP vstupuje iniciující performer. Vybírá si předměty a/nebo přináší vlastní, pomocí nichž provádí svou performance. Může také používat pouze své tělo. Když skončí, opustí STP.
- Během této akce nebo po ní vstupuje do STP další umělec. Jeho úkolem je odpovědět* na akci předchůdce, neboť stávající situace nese stopy přítomnosti jiného performera, případně je prostě přítomen jeho vliv. Performeři používáním předmětů mění hranice STP. Nikdo nemusí používat předměty předchůdce. Performer může použít všechny předměty, které leží kolem. Může také používat vlastní osobní předměty, které má u sebe, včetně oblečení, a které nezačlenil do hranice zóny. Performer může rovněž nepoužít žádné předměty a využít pouze své tělo, svou přítomnost či nepřítomnost nebo jakékoli jiné postupy. Může také libovolně posunout hranice zóny narušením jejího obvodu, tedy předmětů, které ji obklopují. Navíc nemusí čekat, až jiný svou akci dokončí, pokud považuje daný okamžik za vhodný pro zahájení vlastní akce. Každý performer musí pochopit, že jeho jednání bude vždy probíhat ve vztahu k jednání ostatních a že celé SpaceTime Performance bude vždy odrážet tento performující vztah. Teprve potom pochopí základy toho, co je SpaceTime Performance.
*‚Odpovědí‘ se rozumí akce ‚nového‘ performera vztahující se k akci předchůdce. Tento vztah může mít podobu libovolného aktu dialogu, komentáře, parodie či jakéhokoli jiného vztahu mezi akcemi. Uvnitř STP je každá akce performancí; chce-li některý performer svou akci přerušit nebo ukončit, musí vystoupit za hranici STP. Zároveň se však předpokládá, že STP se s příchodem každého dalšího performera rozrůstá, protože, jak již bylo řečeno, jeho hranice tvoří předměty, které se přesouvají.
N2 — kratší verze
- Vytvoření poznámky (UTC)
- Změna podle exportu (UTC)
Příklad situačního plánu setkání STP
Vyzkoušejme nápad inspirovaný Grotowského Przedsięwzięcie Góra (Projekt Hora), Artaudovým divadlem, akcemi Fluxusu a Dada či Akademií Ruchu a přijměme následující předpoklady jako východisko k vytvoření vzájemného vztahu v rámci STP:
- Kolem vymezeného území jsou na zemi rozmístěny předměty.
- Předměty tvoří smluvenou hranici SpaceTime Performance, hranici pohyblivou.
- Předměty jsou velmi rozmanité; jejich počet a uspořádání jsou proměnlivé.
- Kolem STP jsou shromážděni diváci.
- Mezi diváky je několik vědomých performerů.
- Vědomí performeři přirozeně iniciují akce v STP.
- Každý, kdo jedná v STP, je označován jako performer.
- Každý performer má k dispozici předměty ležící kolem STP.
- Do STP vstupuje iniciující performer. Vybírá si předměty a/nebo přináší vlastní, pomocí nichž provádí svou performance. Může také používat pouze své tělo. Když skončí, opustí STP.
- Během této akce nebo po ní vstupuje do STP další umělec. Jeho úkolem je odpovědět* na akci předchůdce, protože stávající situace nese stopy přítomnosti jiného performera, případně je prostě přítomen jeho vliv. Performeři používáním předmětů mění hranice STP. Nikdo nemusí používat předměty předchůdce. Performer může použít všechny předměty, které leží kolem. Může také používat vlastní osobní předměty, které má u sebe, včetně oblečení, a které nezačlenil do hranice zóny. Performer může rovněž nepoužít žádné předměty. Může také libovolně posunout hranice zóny narušením jejího obvodu, tedy předmětů, které ji obklopují. Navíc nemusí čekat, až jiný svou akci dokončí, pokud se domnívá, že začátek jeho vlastní akce bude probíhat ve vztahu k akci onoho druhého.
*‚Odpovědí‘ se rozumí akce ‚nového‘ performera vztahující se k akci předchůdce. Tento vztah může mít podobu libovolného aktu dialogu, komentáře, parodie či jakéhokoli jiného vztahu mezi akcemi. Uvnitř STP je každá akce performancí; chce-li některý performer svou akci přerušit nebo ukončit, musí vystoupit za hranici STP. Zároveň se však předpokládá, že STP se s příchodem každého dalšího performera rozrůstá, neboť jeho hranice přece tvoří předměty, které se přesouvají.